Hlavní informace

ben-namakin-kiribati-a-mikronesieBen Namakin, Kiribati a Mikronésie
Květen, 2007

Jmenuji se Ben Namakin. Pocházím z Kiribati, ale v současné době bydlím v Pohnpei (dříve známo jako Ponape) ve Federativních státech Mikronésie (FSM). Pracuji jako lektor ekologie v Ochranářském sdružení v Pohnpei (Conservation Society of Pohnpei, CSP). Je to jediná nevládní ekologická organizace na ostrově.

V CSP používám Zelenou road show (The green Road Show, GRS). Je to slavná, zábavná a interaktivní pomůcka, jak učit o změnách klimatu děti na všech stupních škol, ale i dospělé.

Důsledky záplav – eroze, kontaminace solí a zničená infrastruktura

Během dětství na Kiribati jsem nikdy nezažil tak silné záplavy od moře. Bývaly tam bouře, ale nikdy tak pustošivé. Jak se na Kiribati začala zvyšovat hladina moře, na ostrov udeřilo několik obřích přílivových vln. Slaná voda zhoršila kvalitu vody ve studních, zaplavila políčka, kde se pěstuje taro, poničila zahrady, stromy a květiny, které jsou velmi důležité pro život a kulturu na I-Kiribati.

Například pandány pro nás znamenají mnoho, používáme je ke stavbě domů, k místní medicíně, k jídlu, tradičnímu oblékání atd. Ale tyto stromy při kontaktu se slanou vodou uhynou. Vážné nápory bouří způsobují erozi pobřeží, zaplavují hřbitovy, a v roce 2006 byla dokonce zničena krásná hráz Dai Nippon. Tato pohroma stála obyvatele Kiribati hodně. Z vlastních peněz si museli postavit nové domovy a exhumovat své příbuzné a pohřbít je znovu dále ve vnitrozemí.

V roce 2001 jsem studoval na střední škole v Pohnpei a volný čas jsme s kamarády trávili na malém ostrůvku Dekehtik na bariérovém útesu pár mil od školy. Bylo to moje nejoblíbenější místo na kempování, na piknik i šnorchlování. V roce 2005 jsem s překvapením zjistil, že ostrůvek Dekehtik se rozdělil na dvě části. Šel jsem se tam přesvědčit na vlastní oči – a bylo to tak, byl násilně zničen mořskou záplavou. Jak smutné je vidět, jak neočekávaně přijde taková rána, náhlá hrozba pro obyvatele ostrova a majitele pozemků!

Vysoký příliv zaplavil pobřežní komunity

Když jsem navštívil vesnice na pobřeží ostrova Sokehs v Pohnpei, zjistil jsem, že mnoho vesničanů postavilo své domy na zvýšených základech, protože jim moře během vysokého přílivu vyplavovalo domy. Před domy si také postavili zdi, aby ochránili své domy před záplavami během období dešťů. Vesničané říkali, že tyto změny se dějí až posledních pět let. Rozhodl jsem se postavit za svůj národ, protože změna klimatu zneužívá občanská, ekonomická, sociální a kulturní práva. Budu bojovat za naše práva a hlásat lidem, že musíme dělat něco pro to, abychom zastavili globální oteplování.

Vykřičím to do světa!

Během konference OSN o klimatických změnách v roce 2005 jsem se zúčastnil summitu mladých. Mluvil jsem na plenárním zasedání, kde mě slyšelo přes 10 000 lidí, a chtěl jsem předat tento vzkaz: „Naše klima, naše výzva, naše budoucnost“.

V roce 2006 jsem se zúčastnil turné napříč Spojenými státy o změnách klimatu. Podporoval jsem univerzitní studenty, aby se zapojili do hnutí proti klimatickým změnám. Také jsem se snažil přesvědčit politické vůdce USA, aby vylepšili americkou energetickou politiku a přijali Kjótský protokol, a hlavně aby nerozhodovali tak, aby to mělo negativní dopad na mé lidi na tichomořských ostrovech.

Poslechněte si celý rozhovor s Benem Namakinem (v angličtině). [mp3, 6.67 MB]

Posudek odborníka

Vypracoval: Professor Patrick Nunn, Tichomořské centrum pro životní prostředí a udržitelný rozvoj (Pacific Centre for Environment and Sustainable Development, PACE-SD), Univerzita jižního Pacifiku, Fidži

Ben je náruživý pozorovatel změn v celé oblasti tichomořských ostrovů. Hladina moře bez pochyby stoupá, nikoliv však průběžně, ale nárazově. Takové extrémní události jako bouřky (které jsou pravděpodobně spojeny s tropickými cyklóny), často hrají významnou roli v takovém typu změny životního prostředí, jakou popisuje Ben.

Životní prostředí na našem ostrově je vzácné a vzhledem ke geologickému založení je taky přechodné. Před třemi tisíci lety na Kiribati ani na Tuvalu neexistovala obytná plocha (kromě Banaby), ale s poklesem hladiny moře vznikly základy, na nichž se mohl hromadit ne příliš pevný materiál, čímž vznikl ostrov. Dnes mořská hladina opět stoupá, takže není divu, že ty samé ostrovy, vytvořené poklesem hladiny, nyní mizí.

Je skoro jisté, že geografie mnoha tichomořských ostrovů bude na konci 21. století úplně odlišná, než je teď. Ben popisuje hrozbu, kterou je zvedající se hladina oceánu pro kulturu na I-Kiribati. Z této situace není žádné východisko, obyvatelé tichomořských ostrovů si budou muset najít cestu, jak si na tyto změny zvyknout.

Literatura:

Nunn, P.D. and Mimura, N. 2007. Promoting sustainability on vulnerable island coasts: a case study of the smaller Pacific Islands. In: McFadden, L., Nicholls, R.J. and Penning-Rowsell, E. (eds). Managing Coastal Vulnerability. Amsterdam: Elsevier, pp. 193-221.

Přečtěte si ještě jeden odborný posudek, který vypracoval prof. John E. Hay z Nového Zélandu [pdf]

Všechny příběhy v sekci Očitá Svědectví byly předmětem vědeckého přezkoumání některého z členů Climate Witness Science Advisory Panel.

Přeloženo z anglického originálu Climate Witness: Ben Namakin, Kiribati and Micronesia s laskavým svolením organizace World Wild Fund.

Další informace

Další aktuality

  • dejme-v-eurovolbach-hlas-detem-a-prirode

    Dejme v Eurovolbách hlas dětem a přírodě

    Kandidáti a kandidátky, které si nyní zvolíme do Evropského parlamentu, budou dělat rozhodnutí, která mohou ovlivnit i budoucnost tak vzdálenou, že se jí možná sami nedožijí. Dožijí se jí ovšem dnešní děti. Při současném stavu životního prostředí je víc než pravděpodobné, že to nebude budoucnost příliš pěkná. Jenomže děti bohužel volit nemůžou. Jak to změnit popisuje koordinátorka Klimatické koalice Michaela Pixová v článku na svém blogu, který zde sdílíme: 

  • zvlastni-zprava-ipcc-ke-globalnimu-otepleni-o-1-5-c
    8. 10. 2018

    Zvláštní zpráva IPCC ke...

    Nová vědecká zpráva nastiňuje scénáře udržení globálního oteplení na 1,5 °C

  • 9. 3. 2010

    Workshop - Ochrana klimatu a účast veřejnosti 29. - 31....

    Přijeďte na pracovní workshop, který by měl zmapovat možnost zapojení veřejnosti do prosazování řešení klimatických změn. Akce bude probíhat v rámci menších skupin s mezinárodní účastí formou moderovaných diskuzí a týmové práce.