Mezi 20. 9. a 27. 9. bude po celém Česku probíhat Týden pro klima, který nabídne pestrou paletu příležitostí pro seznámení široké veřejnosti s tématem změny klimatu. V rámci Týdne pro klima budou na mnoha místech od Chebu až po Ostravu probíhat nejrůznější akce a události, které vnesou nejdůležitější téma dnešní doby do veřejného prostoru, médií a domácností.

ČEZ by ji měl odstavit, ne prodávat Tykačovi.

Krajský úřad Ústeckého kraje schválil u dvou z pěti bloků uhelné elektrárny ČEZ Počerady zvýšení tzv. emisního stropu (množství znečištění, které může vypustit v jednotlivých letech) pro zdraví škodlivé oxidy dusíku (NOx) pro roky 2019 a první pololetí 2020 o celých 30 % [1]. Může tak celkem vypustit až o 750 tun více škodlivých plynů, které se v ovzduší mění na mikroskopický prach velmi nebezpečný pro lidské zdraví či na jedovatý přízemní ozon.

Hnědouhelná elektrárna Počerady je největším znečišťovatelem životního prostředí v České republice. Původně měla stát v Egyptě, z kontraktu v 50. letech minulého století ovšem sešlo, a tak komunističtí plánovači použili hotový africký projekt pro stavbu tuzemské elektrárny – uprostřed trojúhelníku tvořeným městy Louny, Žatec a Most. Dnes elektrárnu vlastní polostátní firma ČEZ, která by jí mohla v rámci naplnění Státní energetické koncepce co nejdříve zavřít. Důvodů je k tomu víc než dost.

Naše civilizace je dodnes z velké části poháněna fosilními palivy. Průmyslová revoluce, která celému světu přinesla obrovský rozvoj, s využíváním fosilních paliv ve velkém začala a od té doby v něm pokračujeme. Spalujeme ropu pro přepravu, uhlí a plyn pro výrobu elektřiny a tepla. Při spalování fosilních paliv ale vzniká oxid uhličitý, což je nejvýznamnější skleníkový plyn způsobující klimatickou změnu. Období sucha a tropického vedra, které se změnou klimatu souvisí, už dnes vidíme i u nás. Naším cílem je změnu klimatu co nejvíce zmírnit, a proto musíme co nejvíce snížit produkci plynů zesilujících skleníkový efekt. Spalování fosilních paliv se na produkci skleníkových plynů podílí zhruba ze 70 %, zbývajících 30 % je rozděleno z poloviny mezi dopravu a zemědělství. (Přesná daty viz zprávy IPCC).