Tak tradiční způsob získávání energie, jako je spalování dřeva, je na první pohled všeobecně známý. Ovšem i v tomto odvětví se objevila řada technických novinek, které přinášejí nové možnosti. Také díky nim se vytápění rodinných domů dřevem stále úspěšně prosazuje. Dřevem se topí jak v tradičních kamnech, tak i v moderních kotlích určených pro ústřední vytápění.
Kdo může začít topit dřevem
Pro topení dřevem musíme mít pochopitelně zajištěn přísun paliva. Kvůli
snížení nákladů na dopravu se vyplatí mít dodavatele co nejblíže, a
proto je vhodné dopředu prozkoumat své okolí o možnosti nákupu dřeva
(zeptat se na pile či se domluvit s hajným).
Další podmínkou je zajištění skladovacího prostoru, protože před
spálením je třeba dřevo alespoň rok sušit, musíme mít neustále
uskladněnou alespoň roční zásobu dřeva. Pro vytápění rodinného domku s
ústředním topením to znamená mít k dispozici skladovací prostor o
velikosti cca 40 m3.
V čem topit?
Kamna jsou vhodná, pokud hodláme vytápět menší počet místností a
zároveň je využívat k vaření. Pro celoroční vytápění většího počtu
místností je lepší využít kotel na dřevo jako zdroj pro soustavu
ústředního topení. Mezi kotli pak můžeme najít širokou nabídku od
klasických kotlů s ručním ovládáním a přímým spalovaním dřeva po
moderní zplyňovací kotle s poloautomatickým řízením a vytápěním podle
zvoleného programu.
Užitečné kroky před koupí kotle
Podstatné je určit správně potřebný výkon kotle. Chybu uděláme, když
koupíme kotel s vyšším výkonem než odpovídá reálným potřebám domu.
Kotel je potom zbytečně drahý a navíc při provozu na nízký výkon
spaluje dřevo s horší účinností. Odborník může také doporučit, jaká
opatření ke snížení spotřeby energie (zateplení domu) je vhodné provést
zároveň s rekonstrukcí vytápění.
Spotřeba paliva
Dřevo
Roční spotřeba dřeva závisí samozřejmě na velkosti domu, typu stavby a režimu, v jakém jsou vytápěny jednotlivé místnosti.
Dalším určujícím faktorem je stupeň vysušení dřeva. Vlhké dřevo má
menší výhřevnost, proto je jeho spotřeba vyšší. Protože je vlhké dřevo
ke spalování nevhodné i dalších důvodů (jeho spalování podstatně
zkracuje životnost kotle), měli bychom se jeho spalování vyhnout.
Následující údaje o spotřebě vycházejí ze zkušeností se spalováním
dřeva, které po rozštípání vysychalo aspoň jeden rok (celá polena
vysychají déle).
Údaje o spotřebě dřeva jsou uváděny v kubických metrech, stejně jako
tomu bývá při jeho nákupu. Musíme ještě připomenout, že tvrdého dřeva
(buk, dub) spotřebujeme menší množství než dřeva měkkého (smrk,
borovice, topol). Uváděná spotřeba předpokládá spalování tvrdého i
měkkého dřeva, zhruba půl na půl.
Na ústřední vytápění jednopatrového rodinného domku s pěti místnostmi
pomocí zplyňovacího kotle na dřevo spotřebujeme v průměru 18 m3 dřeva
ročně, což odpovídá zhruba 30 m3 skládaných polen. Přízemní domek se
dvěma místnostmi a kuchyní, který je vytápěn kachlovými kamny,
spotřebuje 12 m3 dřeva (20 m3 skládaných polen) ročně.
Dřevěné brikety
Jako alternativa k vytápění dřevem se stále častěji používají dřevěné
brikety (lisované piliny do dlouhých válců). Brikety lze spalovat v
kamnech a kotlích. Vytápění briketami je dražší než dřevem, ale není
tak pracné. Brikety nemusí vysychat (dodávají se suché), proto
nevyžadují tak velký úložný prostor.
Na ústřední vytápění jednopatrového rodinného domku s pěti místnostmi
pomocí zplyňovacího kotle na dřevo spotřebujeme v průměru 6,5 tuny
briket ročně. Přízemní domek se dvěma místnostmi a kuchyní, který je
vytápěn kachlovými kamny, spotřebuje zhruba 4 tuny briket ročně.
Pelety
Pelety jsou poměrně novým palivem. Jedná se o válcové granule o průměru
menším než 2 cm vyrobené lisováním pilin. K jejich spalování je třeba
použít speciální hořák. Hlavní výhodou pelet je vysoký stupeň
automatizace vytápění. Roční spotřeba pelet je srovnatelná s dřevěnými
briketami.
Instalace, provoz a obsluha
Nároky na instalaci kotle je vhodné konzultovat s výrobcem, který zákazníkovi případně doporučí montážní firmu. Instalaci kotle a zaškolení uživatele by měl provést zkušený odborník. Náročnost obsluhy se u jednotlivých zařízení liší. Do moderních kotlů se i při plném provozu přikládá pouze dvakrát až třikrát denně, při použití pelet dokonce jen jednou za dva dny. Popel je třeba vybírat zhruba po čtyřech dnech.
Pokud kotel používáme jako zdroj pro ústřední topení s nuceným oběhem topné vody, je nezbytné počítat s případným výpadkem elektrické energie, v jehož důsledku přestane fungovat čerpadlo. Pro tento případ je nutné mít k dispozici záložní zdroj (baterii).
Infolist sdružení EkoWATT: Energie biomasy
Inzertní web, který slouží rozvoji biopaliv: Topení dřevem
|
Doma 
