Mezi malé větrné elektrárny se obvykle řadí zařízení, jejichž maximální elektrický výkon nepřesahuje 15 kW či výška nepřevyšuje 20 metrů. Označení „malé“ se používá pro elektrárny s výkonem menším než 1 kW, které slouží výhradně k dobíjení akumulátorů, až po stroje větší, které mohou zásobovat elektrické spotřebiče nebo dodávat elektřinu do sítě.
Umístění
Hlavní výhodou malých větrných elektráren ve srovnání s velkými je
větší počet lokalit, kde mohou být provozovány. Větrná elektrárna by
měla stát v otevřené krajině a nejlépe na vyvýšeném místě, ke správnému
určení místa stavby ovšem tato úvaha nepostačuje.
Je-li vámi vybrané území vhodné pro výstavbu malé větrné elektrárny,
zjistíte proměřením rychlosti větru odbornou firmou v dostatečně
dlouhém časovém období (vzhledem k rozdílnému charakteru počasí v
jednotlivých ročních dobách nejlépe celý rok). Jednodušší, rychlejší,
levnější a dostatečně spolehlivou variantou je vyhledávání souřadnice
lokality ve „větrné mapě“ zpracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie
věd ČR, ze které lze vyčíst dlouhodobé větrné podmínky na dané
lokalitě. Dále by měl míst posoudit zkušený odborník.
Základní princip
Větrné elektrárny vyrábějí elektrickou energii klasickým způsobem,
pouze místo vodní nebo parní turbíny otáčí hřídelí generátoru turbína
větrná. Hlavní části zařízení tvoří vedle oběžného kola turbíny v zemí
zakotvený stojan, převodové soustrojí, generátor a elektrická regulace.
Je zřejmé, že větrná elektrárna nemůže průběžně dodávat množství
elektřiny podle potřeby majitele. Proto se volí taková zapojení, která
umožňují maximální a časově nepodmíněné využití energie vyrobené ve
větrné elektrárně.
Způsoby zapojení elektrárny a využití získané energie
Bez připojení k rozvodné síti
Větrná elektrárna jako zdroj pro nabíjení akumulátorů
Tento způsob zapojení se využívá zejména pro větrné elektrárny s nejmenším výkonem (cca od 300 W do 5 kW). Lze ho použít na místech, kde není možné se připojit k elektrické síti. Vyrobená elektrická energie se ukládá v akumulátoru a kdykoli později může být využita v nízkonapěťových spotřebičích (osvětlení, rozhlasový přijímač). Energii z elektrárny lze používat i k napájení spotřebičů s napětím 220 V (počítač, televize, lednička), je ovšem nutné zapojit měnič napětí.
Větrná elektrárna jako zdroj pro akumulační kamna a ohřev vody
Tento způsob zapojení se většinou využívá pro větrné elektrárny s výkonem vyšším než 3 kW. Zapojení je ve srovnání s ostatními případy jednodušší, ale nelze je použít k napájení běžných elektrospotřebičů (kvůli nestálosti větru). Energie vyrobená větrnou elektrárnou se ukládá ve formě tepla ohříváním vložek akumulačních kamen nebo vody v bojleru.
S připojením k síti
Větrná elektrárna připojená k síti a využívaná jako doplňkový zdroj
Tento způsob zapojení se většinou využívá pro větrné elektrárny s výkonem vyšším než 5 kW. Elektřina vyrobená ve větrné elektrárně je pomocí regulačního zařízení přizpůsobena požadavkům spotřebičů a využívána v domácnosti nebo v dílně. V době, kdy nefouká vítr, odebírá uživatel energii ze sítě. Naopak, když elektrárna vyrábí větší množství elektřiny, než může její majitel spotřebovat (např. za větrné noci), tak do sítě naopak dodává. Provozovatel pak vedle standardního elektroměru, který měří jeho odběr ze sítě, používá ještě elektroměr druhý, který měří jeho dodávku. Rozvodným závodům pak zaplatí za množství energie určené jako odběr pro vlastní spotřebu minus dodávka z větrné elektrárny.
Větrná elektrárna pro odprodej elektřiny do sítě
Tento způsob zapojení se od předchozího liší tím, že majitel větrné elektrárny všechnu vyrobenou elektřinu prodává do sítě a sám ji nespotřebovává. Svoji spotřebu pokrývá odběrem ze sítě a platí za ni stejně jako ostatní. Zároveň však dostává zaplaceno za elektřinu, kterou díky větrné elektrárně do sítě dodal.
Poznámka: Podle platné legislativy je provozovatel elektrické sítě povinen elektřinu z větrných elektráren odkoupit a zaplatit za ni minimálně 3 Kč za kilowatthodinu.
Infolist sdružení EkoWATT: Energie větru
|
Doma 
