Po celém světě se rozhořela debata: Může za sucho v Africe měnící se klima? Způsobila klimatická změna hladomor?

Obyvatelé východní Afriky byli zvyklí, že sucho přichází každých přibližně 11 let. V poslední době je ale rozsáhlé vlny sucha zasáhly každý druhý rok. Ten poslední byl navíc obzvlášť krutý, sucho bylo největší za posledních 60 let. Nedostatek srážek způsobil dramatické snížení úrody a v důsledku toho trpí nyní až 12 milionů lidí akutní podvýživou.

Souvislost mezi měnícím se klimatem a hladomorem popisuje americký vědec Chris Funk z Univerzity v Kalifornii. Jeho tým předpovídal blížící se humanitární katastrofu již minulé léto. Predikci opírali především o 3 fakta: 1) jev La Niňo je běžně doprovázen úbytkem dešťů v oblasti afrického rohu od října do prosince, 2) oteplující se Indický oceán vede k nižším srážkám ve východní Africe od března do června, 3) sucho v posledním desetiletí a stoupající ceny potravin snížili schopnost obyvatelstva čelit krizi.

Když k tomu připočteme fakt, že oteplení oceánu navíc zesiluje negativní dopady La Niňa, je zřejmé, že riziko sucha a hladomoru bylo velké.

Chris Funk vidí klimatickou změnu především jako faktor, který stávající problémy zintezívní a prohloubí: hladomor je způsoben extrémním suchem, sucho je výsledkem změn přírodního jevu La Niňa, jehož síla je nebezpečně zesílena klimatickou změnou.

Hladomor také ukazuje nesmírnou zranitelnost chudých lidí. Podle IPCC patří region východní Afriky mezi jeden z nejvíce ohrožených důsledky klimatických změn. Do roku 2020 by zde mohla klesnout zemědělská produkce až o 50 procent, čímž bude snížen přístup k potravinám a dostupnost potravy pro mnoho dalších lidí.

Nemůžeme přímo tvrdit, že klimatická změna způsobila hladomor v Africe. Ale zároveň nemůžeme říci, že spolu tyto jevy nesouvisí. Je zřejmé, že do budoucna bude špatná situace ještě horší – srážkové cykly se budou měnit a teploty budou růst. Budeme zase čekat, až udeří nová vlna sucha a hladomoru, nebo se konečně vzchopíme k preventivním opatřením?

Velké znečišťující evropské firmy posílají sponzorské dary převážně těm zájemcům o americký senát, kteří popírají změnu klimatu či se kriticky staví k návrhům na legislativu omezující emise.

Zatímco v sálech Bella Centra se zdlouhavě dohadují politici, občanská společnost už pochopila, že na změnu nelze stále jen čekat, že musí přijít brzy a zezdola, od obyčejných lidí. Na Klima fóru debatují tisíce lidí ze třetího světa, žen, environmentalistů, sociálních vědců, lidskoprávních aktivistů, původních obyvatel pralesů nebo zemědělců o lepší vizi pro planetu i společnost.

Africké státy ráno zablokovaly jednání, požadují, aby rozvinuté státy aktualizovaly závazky v Kjótském protokolu. Rozvinuté státy naopak požadují aktivní účast rozvojových zemí a na oplátku zablokovaly jednání o finančních příspěvcích.