Hlavní informace
Share this post
FaceBook  Twitter  

Vytápění dřevem

Tak tradiční způsob získávání energie, jako je spalování dřeva, je na první pohled všeobecně známý. Ovšem i v tomto odvětví se objevila řada technických novinek, které přinášejí nové možnosti. Také díky nim se vytápění rodinných domů dřevem stále úspěšně prosazuje. Dřevem se topí jak v tradičních kamnech, tak i v moderních kotlích určených pro ústřední vytápění.

Kdo může začít topit dřevem

Pro topení dřevem musíme mít pochopitelně zajištěn přísun paliva. Kvůli snížení nákladů na dopravu se vyplatí mít dodavatele co nejblíže, a proto je vhodné dopředu prozkoumat své okolí o možnosti nákupu dřeva (zeptat se na pile či se domluvit s hajným).
Další podmínkou je zajištění skladovacího prostoru, protože před spálením je třeba dřevo alespoň rok sušit, musíme mít neustále uskladněnou alespoň roční zásobu dřeva. Pro vytápění rodinného domku s ústředním topením to znamená mít k dispozici skladovací prostor o velikosti cca 40 m3.

V čem topit?

Kamna jsou vhodná, pokud hodláme vytápět menší počet místností a zároveň je využívat k vaření. Pro celoroční vytápění většího počtu místností je lepší využít kotel na dřevo jako zdroj pro soustavu ústředního topení. Mezi kotli pak můžeme najít širokou nabídku od klasických kotlů s ručním ovládáním a přímým spalovaním dřeva po moderní zplyňovací kotle s poloautomatickým řízením a vytápěním podle zvoleného programu.

Užitečné kroky před koupí kotle

Podstatné je určit správně potřebný výkon kotle. Chybu uděláme, když koupíme kotel s vyšším výkonem než odpovídá reálným potřebám domu. Kotel je potom zbytečně drahý a navíc při provozu na nízký výkon spaluje dřevo s horší účinností. Odborník může také doporučit, jaká opatření ke snížení spotřeby energie (zateplení domu) je vhodné provést zároveň s rekonstrukcí vytápění.

Spotřeba paliva

Dřevo

Roční spotřeba dřeva závisí samozřejmě na velkosti domu, typu stavby a režimu, v jakém jsou vytápěny jednotlivé místnosti.
Dalším určujícím faktorem je stupeň vysušení dřeva. Vlhké dřevo má menší výhřevnost, proto je jeho spotřeba vyšší. Protože je vlhké dřevo ke spalování nevhodné i dalších důvodů (jeho spalování podstatně zkracuje životnost kotle), měli bychom se jeho spalování vyhnout. Následující údaje o spotřebě vycházejí ze zkušeností se spalováním dřeva, které po rozštípání vysychalo aspoň jeden rok (celá polena vysychají déle).
Údaje o spotřebě dřeva jsou uváděny v kubických metrech, stejně jako tomu bývá při jeho nákupu. Musíme ještě připomenout, že tvrdého dřeva (buk, dub) spotřebujeme menší množství než dřeva měkkého (smrk, borovice, topol). Uváděná spotřeba předpokládá spalování tvrdého i měkkého dřeva, zhruba půl na půl.
Na ústřední vytápění jednopatrového rodinného domku s pěti místnostmi pomocí zplyňovacího kotle na dřevo spotřebujeme v průměru 18 m3 dřeva ročně, což odpovídá zhruba 30 m3 skládaných polen. Přízemní domek se dvěma místnostmi a kuchyní, který je vytápěn kachlovými kamny, spotřebuje 12 m3 dřeva (20 m3 skládaných polen) ročně.

Dřevěné brikety

Jako alternativa k vytápění dřevem se stále častěji používají dřevěné brikety (lisované piliny do dlouhých válců). Brikety lze spalovat v kamnech a kotlích. Vytápění briketami je dražší než dřevem, ale není tak pracné. Brikety nemusí vysychat (dodávají se suché), proto nevyžadují tak velký úložný prostor.
Na ústřední vytápění  jednopatrového rodinného domku s pěti místnostmi pomocí zplyňovacího kotle na dřevo spotřebujeme v průměru 6,5 tuny briket ročně. Přízemní domek se dvěma místnostmi a kuchyní, který je vytápěn kachlovými kamny, spotřebuje zhruba 4 tuny briket ročně.

Pelety

Pelety jsou poměrně novým palivem. Jedná se o válcové granule o průměru menším než 2 cm vyrobené lisováním pilin. K jejich spalování je třeba použít speciální hořák. Hlavní výhodou pelet je vysoký stupeň automatizace vytápění. Roční spotřeba pelet je srovnatelná s dřevěnými briketami.

 

Instalace, provoz a obsluha

Nároky na instalaci kotle je vhodné konzultovat s výrobcem, který zákazníkovi případně doporučí montážní firmu. Instalaci kotle a zaškolení uživatele by měl provést zkušený odborník. Náročnost obsluhy se u jednotlivých zařízení liší. Do moderních kotlů se i při plném provozu přikládá pouze dvakrát až třikrát denně, při použití pelet dokonce jen jednou za dva dny. Popel je třeba vybírat zhruba po čtyřech dnech.
Pokud kotel používáme jako zdroj pro ústřední topení s nuceným oběhem topné vody, je nezbytné počítat s případným výpadkem elektrické energie, v jehož důsledku přestane fungovat čerpadlo. Pro tento případ je nutné mít k dispozici záložní zdroj (baterii).

 

Infolist sdružení EkoWATT: Energie biomasy  

Inzertní web, který slouží rozvoji biopaliv: Topení dřevem

Další informace

Očekávané dopady klimatické změny ve městech

Prostředí města je specifické a stejně tak jsou specifické dopady klimatické změna na města.

Fenomén tepelného ostrova města

Během žhavých letních dní absorbují budovy, ulice, náměstí velké množství slunečního záření, které v podobě tepla zpětně vyzařují. Kvůli tomu je ve městě vyšší teplota než v okolní krajině. Problematické bývají obzvláště noci, kdy teplota neklesne natolik, aby se město a tím i jeho obyvatelé mohli ochladit.

Městu neprospívá, pokud je příliš hustě zastavěné. V takovém případě se chladnější vzduch nemůže dostat do centra města, nemůže se vytvořit průvan.

Bleskové povodně

V důsledku vysoké zastavěnosti, zpevnění většiny ploch ve městě a malého podílu zeleně mohou intenzivní srážky způsobit bleskové povodně. Voda nemá možnost se přirozeně vsáknout a kanalizační systém někdy nezvládne její nadměrné množství pojmout.

Nízká vlhkost vzduchu

V porovnání s okolní krajinou jsou města postižena nízkou vlhkostí vzduchu. Příčinou je opět malý podíl vodních ploch a zeleně, která by pomohla město ochlazovat a vzduch zvlhčovat díky odparu.

 

Města budou do budoucna čelit jak častějším povodním, tak vlnám horka a sucha. Přičemž právě sucho a horko jsou považovány za větší problém než povodně.

Především obyvatelé, jejichž zdraví je horkem více ohroženo (staří a nemocní lidé) by měli mít možnost ochlazovat se v klimatizovaných místnostech. Při nové výstavbě ve městě a urbanistickém plánování je zapotřebí myslet na dostatečný podíl zeleně a vybudování vodních prvků. Teplotní rozdíl mezi parkem se stromy a vydlážděným náměstí může být až několik stupňů. Zvýšením podílu zeleně nejen pomůžeme ochlazovat město, ale zvýšíme i množství vody, které se může při prudkých deštích vsáknout do půdy.

Jak chránit ovzduší a klima současně