Hlavní informace
Share this post
FaceBook  Twitter  

Svět schválil globální dohodu o ochraně klimatu. Je průlomová, ale sama o sobě problém změny klimatu nevyřeší

svet-schvalil-globalni-dohodu-o-ochrane-klimatu-je-prulomova-ale-sama-o-sobe-problem-zmeny-klimatu-nevyresi

Tisková zpráva Klimatické koalice.

Paříž / Praha / 12. prosince 2015.  Z právě schválené klimatické dohody z Paříže vyplývá, že se má lidstvo v tomto století zbavit závislosti na fosilních palivech, směřovat k zastavení růstu globální teploty  optimálně na hranici 1,5 stupně Celsia a nepřekročit hranici 2 stupňů.

Zásadním praktickým nedostatkem - kontrastujícím s vysokými ambicemi - je však absence konkrétních kroků, které povedou k potřebnému snížení globálních emisí skleníkových plynů do poloviny století. Jednotlivé státy nyní budou muset přijmout zákony a strategie pro dostatečné snížení emisí, aktuální závazky - včetně těch co předložily EU a ČR - by totiž nestačily ani na splnění cíle 2 stupně Celsia.

Také ve financování dohoda neznamená zásadní posun. Stále platí, že od roku 2020 musí rozvinuté státy poskytovat 100 miliard dolarů ročně rozvojovým státům na zvládání změny klimatu a snižování emisí. Zjednoduší se však alespoň procedura rozdělování peněz, a tím se fondy zpřístupní i nejchudším státům.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Kdybych byl investorem a rozhlížel se po energetice, tak po tomto výsledku bych uhelnou elektrárnu rozhodně stavět nechtěl. Kdybych byl v této historické chvíli českým premiérem, žádal bych rychlý návrh paragrafů antifosilního zákona a jeho schválení vládou. Kdybych byl ministrem průmyslu dal bych plány na uhelné doly do muzea a přišel s návrhem rozvoje střešních solárních elektráren a účinnou podporou obecních větrných turbín.”

František Marčík z analytického centra Glopolis k tomu dodal: “Jsme na začátku konce éry fosilních paliv. Cíl udržet průměrnou globální teplotu výrazně pod dvěma stupni, ideálně pod jedním a půl stupněm, dává nejzranitelnějším zemím šanci dopady změny klimatu lépe zvládnout. Zároveň je ale ve výrazném protikladu s dosud předloženými závazky. Odpovědnost teď leží na vládách jednotlivých států. Budou muset přidat a připravit mnohem ambicióznější opatření na snížení emisí.”

Hugo Charvát, projektový koordinátor z Centra pro dopravu a energetiku, řekl:

„Průmyslové země musí přidat ve financování na snižování emisí a adaptace v rozvojových zemích. Vlády by bezprostředně měly začít tím, že přestanou dotovat fosilní paliva. Příspěvky na uhlí, ropu a zemní plyn jsou totiž pětinásobně vyšší než přislíbených 100 miliard dolarů ročně pro chudé země.”

Lukáš Hrábek z organizace Greenpeace ČR řekl:

"Kolotoč akcí potřebných k zastavení globální změny klimatu se roztáčí velmi pomalu, ale v Paříži se alespoň rozjel. Dohoda samotná nás z problémů nevytáhne, ale snad zajistí, abychom nezabředávali ještě hlouběji. Podepsaný text jasně odsoudil fosilní průmysl k pomalému zániku a vyvolá určitě velkou nelibost v jednacích sálech uhelných společností a v palácích ropných států. Teď musíme hlavně přimět naše politiky, aby své závazky nejen naplnili, ale ještě zpřísnili. Protože zatím to vypadá, jako kdybychom si k překonání desetimetrové zdi vzali jen dvoumetrový žebřík."

Experti a expertky Klimatické koalice analyzovali jednotlivé klíčové části schválené dohody:

Cíl:

  • Globální teplota má být omezena výrazně pod 2 stupni Celsia, ideálně na hraně 1,5 stupně Celsia.
  • Podle dohody by globální emise skleníkových plynů měly začít klesat co nejdříve. Ve druhé polovině tohoto století by se do atmosféry nemělo dostávat více emisí než jsou přírodní zdroje (hlavně lesy) schopné poutat.
  • V dohodě ale chybí vyčíslený konkrétní a závazný cíl pro snížení globálních emisí do roku 2050. To jí výrazně oslabuje.
  • Závazky ke snižování emisí, které státy představily, nicméně k naplnění cíle dohody nepovedou. Nebyly dokonce navýšeny ani tak, aby stačily na původní cíl 2° C. Státy mají za úkol každých 5 let nahlásit závazky nové.

Závaznost dohody

  • Smlouva je právně závazná, ale klíčové dobrovolné národní závazky a plány jsou jen součástí tzv. rozhodnutí, které je možné do budoucna měnit.

Finance

  • Ve financování nepřinesla pařížská dohoda žádný posun. Cíl pro financování snižování emisí a přizpůsobení se změně klimatu v rozvojových zemích zůstává na úrovni 100 miliard dolarů ročně s tím, že tato částka se bere jako minimální základ.
  • Rozvinuté země budou jednou za dva roky předkládat své plány na finanční pomoc chudým regionům.
  • Finance se mají spravedlivě rozdělit mezi mitigace (snižování emisí skleníkových plynů) a adaptace.
  • Nejchudší regiony světa by na klimatické finance měly lépe dosáhnout díky jednoduší proceduře a finanční podpoře přípravy projektů v rámci Zeleného klimatického fondu
  • Součástí je i kompenzace ztrát a škod v důsledku přírodních katastrof způsobených změnou klimatu (např. silnější tajfuny, povodně, sucha)

Co to znamená pro EU:

  • všechny současné politiky EU (snížení emisí o 40 % do roku 2030) jsou nastaveny na úroveň zvýšení teploty maximálně 2o C, takže bude třeba cíl pro rok 2030 zlepšit
  • snižování emisí skleníkových plynů navíc v EU může fungovat lépe, než se čekalo, podle poslední studie společnosti Sandbag dosáhne EU snížení emisí o 30 % do roku 2020 již díky současným opatřením, které přitom byly přijaty pro snížení pouze o 20 %
  • Moderní technologie a obnovitelné zdroje se totiž rozvíjejí rychleji a čím dál více států EU mají ambicióznější klimatickou politiku než samotná unie (například německá Energiewende přinesla nečekaný rozvoj obnovitelných zdrojů, britský antifosilní zákon - Climate Change Act - už pomohl snížit emise Británie o 21 procent).

Co to znamená pro ČR:

  • Sobotkova vláda nyní musí slova svého premiéra a ministra životního prostředí o přijetí české spoluzodpovědnosti za zastavení změny klimatu přetavit v konkrétní činy:
  • schválit urychleně antifosilní zákon a prosadit jej v Parlamentu
  • odstavovat uhelné elektrárny, jak předpokládá i Státní energetická koncepce ČR
  • podpořit rozvoj domácích obnovitelných zdrojů jako jsou fotovoltaické elektrárny na střechách nebo obecní větrné turbíny

 

Kontakty:

František Marčík – analytik, Glopolis, email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , tel.: 773687862

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , 723 559 495

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, 603 140 443, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Petra Honcová – koordinátorka Klimatické koalice, email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , tel.: 605 276 909

 

 

 

 

Akce podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

www.fondnno.cz www.eeagrants.cz

Další informace

Pařížská konference