Hlavní informace
Share this post
FaceBook  Twitter  

Jak je to s podporou uhlí a OZE v zemích G20
25. 7. 2017

jak-je-to-s-podporou-uhli-a-oze-v-zemich-g20

Podle nové studie jde na fosilní projekty čtyřikrát více veřejných peněz než na OZE.

Mezi lety 2013 až 2015 vydaly země skupiny G20 téměř čtyřikrát více peněz na projekty spojené s fosilními zdroji než na čisté technologie. Analýza veřejných prostředků 20 ekonomicky nejsilnějších zemí ukázala rovněž i směřování prostředků spíše směrem k ropě a zemnímu plynu než uhlí.  Nejvíce peněz pro fosilní projekty poskytlo Japonsko, následované Čínou a Jižní Koreou.

Původní článek vyšel na webu oenergetice.cz

Země G20 o rozvoji čistých technologií jen hovoří, ale ve skutečnosti podporují fosilní zdroje. Tak by se dala shrnout publikace Talk is cheap: How G20 governments are financing climate disaster, kterou před nedávnem společně vydaly organizace Oil Change International, Friends of the Earth US, WWF European Policy Office a Sierra Club.

Dle analýzy bylo celkově z veřejných zdrojů mezi roky 2013 a 2015 v zemích G20 utraceno na projekty související s ropu, zemním plynem a uhlím 215,3 mld. USD. Ročně tak šlo v průměru o 71,8 mld. USD, což reprezentuje 58 % všech veřejných financí zemí G20 na energetické projekty.

Na projekty čistých technologií bylo ve stejném období ročně vydáno v průměru pouze 18,7 mld. USD (přibližně 15 %). Zbylých 26 % pak představovaly projekty, u kterých není možné zcela jasně určit, zdali byly vyvolány rozvojem OZE, či fosilních zdrojů (například posilování elektroenergetické infrastruktury). Projekty související s fosilními zdroji obdržely téměř čtyřikrát více prostředků než rozvoj čistých technologií.

Procentuální vyjádření veřejných prostředků na různé typy projektů. Zdroj: Oil Change International
Procentuální vyjádření veřejných prostředků na různé typy projektů.
Zdroj: Oil Change 
International

Financování fosilních projektů

Analýza se zaměřila na financování projektů skrze národní rozvojové instituce, exportní agentury, vládní agentury (lokální i národní), rozvojové banky, státem vlastněné banky a státem vlastněné podniky. Jako fosilní projekty byly označeny investice do průzkumu, těžby a energetického zpracování fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn), projekty s vysokou uhlíkovou náročností a investice do retrofitů zařízení na fosilní zdroje.

Dopady fosilních investic podle analytiků snižují ceny uhlíku (podkopání emisního obchodování), dělají z ekonomicky nevýhodných projektů projekty výhodné a „betonují“ stávající systém na dlouhou dobu do budoucna. Díky tomu je pak prosazování čistých projektů náročnější a dražší.

Nejvíce financí poskytly fosilním zdrojům dle studie národní exportní agentury (v průměru 38,3 mld. USD ročně). Zhruba polovina ze všech „fosilních peněz“ byla cílena na rozšíření produkce ropy a zemního plynu (62 mld. USD ročně). V rámci financování fosilních projektů šlo ovšem šestkrát více peněz na projekty související s ropou a plynem než na projekty zaměřené na podporu uhlí. U financí poskytovaných skrze Mezinárodní rozvojové banky byl tento poměr ještě vyšší (12 krát více financí pro ropu a plyn).

Průměrné roční hodnoty financí určených na fosilní projekty v zemích G20. Zdroj: Oil Change International
Průměrné roční hodnoty financí určených na fosilní projekty v zemích G20.
Zdroj: Oil Change International

Při srovnání jednotlivých zemí utratilo na fosilní projekty nejvíce peněz Japonsko (v průměru 16,5 mld. USD ročně), následované Čínou (13,5 mld. USD/rok) a Jižní Koreou (8,9 mld. USD/rok). Spojené státy pak skončily ve srovnání až jako čtvrté s průměrnými investicemi 6 mld. USD/rok do fosilních projektů. Na projekty čistých technologií vydaly stejné země v průměru následující prostředky: Japonsko – 2,7 mld. USD/rok, Čína – 0,085 mld. USD/rok, Jižní Korea – 0,092 mld. USD/rok, USA – 1,3 mld. USD/rok.

Prázdné fráze politiků

Finance pro fosilní zdroje dle autorů dokumentu brzdí rozvoj bezemisních zdrojů a podkopávají přijaté závazky z Paříže.

„Lídři zemí rádi hovoří o klimatu, ale je zcela jasné, že jde pouze o prázdná slova.“
Kate DeAngelis, analytička Friends of the Earth U.S.

Autoři rovněž upozorňují, že má-li být dosaženo udržení maximálního globálního oteplení pod 2°C pak je třeba aby 68 % všech dnes známých rezerv fosilních paliv vůbec nebylo vytěženo. V případě vyššího cíle (oteplení pouze o 1,5°C) jde dokonce o 85 % známých rezerv, které by měly zůstat nedotčeny. Dle dokumentu přitom na průzkum nových zásob fosilních zdrojů šlo ročně v průměru 13,5 mld. USD.

Talk is Cheap: Celá studie ke stažení 

Další informace

Další aktuality

  • ceska-republika-ratifikovala-parizskou-dohodu
    9. 10. 2017
    Česká republika ratifikovala Pařížskou dohodu V září 2017 sněmovna schválila a prezident podepsal mezinárodní klimatickou dohodu.
  • jak-je-to-s-podporou-uhli-a-oze-v-zemich-g20
    25. 7. 2017

    Jak je to s podporou uhlí a OZE v zemích G20

    Podle nové studie jde na fosilní projekty čtyřikrát více veřejných peněz než na OZE.

  • ochrana-klimatu-neni-extremismus
    14. 6. 2017

    Ochrana klimatu není extremismus

    Politologové, akademici, osobnosti veřejného života i takřka všechny české ekologické organizace podpořily výzvu „Ochrana klimatu není extremismus,“ adresovanou ministru vnitra Chovancovi a premiéru Sobotkovi. Reagují tím na situační zprávu Ministerstva vnitra o extremismu za první čtvrtletí roku 2017, která rovněž zmiňuje přípravy prvního českého Klimakempu. Ten se uskuteční 21.–25. 6. v severních Čechách.